Holiday Home Tool Shed Woodhouse  - neelam279 / Pixabay
Bydlení a domácnost

Historie dřevostaveb

Na našem území lze mluvit o bydlení, které kombinovalo dřevo s dalšími přírodními materiály, v souvislosti se Slovany. Jejich dlouhé domy se vyznačovaly dřevěnou, lýkem spojovanou konstrukcí, na kterou se nakladl přírodní materiál. Stále častější používání opracovaných dřevěných trámů vedlo ke vzniku roubených staveb. Především vesnické bydlení bylo obohacováno o dřevo. Stavby s dřevěnými rámovými stěnami se hojně objevovaly mezi hospodářskými budovami. Na Slovensku se ve středověku až do 19. století  stavěly dnes velmi oceňované dřevěné kostelíky. Za doby Rakouska – Uherska se proslulé roubenky stěhovaly do horských oblastí, kde vydržely i v čase Československa.

Od 19.století

Dřevo  bylo z měst a potažmo i z vesnic coby hlavní stavební materiál prakticky vytlačeno. Příčinu lze hledat nejen v jeho vyšší ceně, ale i v přísnějších požárních předpisech. Výjimku tvořily zemědělské usedlosti, kde dřevo jako stavební materiál nebylo využito pouze v podobě podpůrných trámů a střešních konstrukcí.

Přelom 19. a 20. století přeje především dřevěným stavbám veletržních pavilonů a lázeňských domů. Nelze v této době zapomenout na boom staveb dřevěných plováren, sokoloven, turistických a rekreačních chat a chalup.

Doba po první světové válce s sebou přináší čilé stavitelské kontakty se zahraničím a rozvoj dřevěných staveb. Objevují se první lepené a lamelové konstrukce. Okoukávání stavebnictví především ve Spojených Státech vede u nás ke vzniku odlehčených halových konstrukcí. V zatím panenské přírodě kolem českých řek se objevují trampské osady, kde dřevo nachází bohaté uplatnění. Kolem Sázavy a u dalších českých řek se rozrůstají slavné dřevěné chatové kolonie, jejichž počátek je datován do meziválečné doby.

Zatímco naši západní sousedé problém s nedostatkem bytů řešili stavbami menších dřevěných domků v koloniích, u nás se dřevěnými konstrukcemi nikdo nezabýval. Slabým pokusem postavit dřevěné montované domy byla snaha slovenských dřevařských závodů, které v 50. letech zakoupily licenci na stavbu dřevěných rodinných domů od švédské firmy. I přes velký tlak betonářů a cihlářů, aby se domky ze dřeva nepostavily, se od roku 1956 některé montované „dřevostavby“ na Slovensku u Martina objevily.

Do 70. let se již tehdy malá výstavba montovaných dřevěných domků prakticky zastavila. Výroba dřevěných „Unimo“ buněk pro těžařský a těžký průmysl neměla  s dřevostavitelstvím nic společného. České vysoké školství rezignovalo na výraz „dřevěná stavební konstrukce“ a neobjevují se ani publikace o dřevostavbách, navíc je zastaven přísun odborných stavebních časopisů s touto tematikou do knihoven. Množství architektů, projektantů  a techniků se tak nenaučilo s dřevostavbami pracovat. Z této doby také vzešly ony nesmyslné názory, že dřevostavby poskytují méněcenné bydlení a v horší kvalitě, než kterou nabízí klasická výstavba.

V 70. a v 80. letech byla zakoupena licence na stavbu obytných domů od německé firmy Okal. Na svou dobu vcelku zajímavá stavba jak v provedení, tak i v ceně, nedošla takového rozšíření, jak se  očekávalo. Velmi špatná tepelná a hluková izolace domy „Okály“ značně degradovala.

Současnost

Po roce 1989 se na podnikání na poli stavění  dřevěných domků vrhlo množství firem, ale celý proces jejich snažení vyzněl dost povrchně. Málokoho totiž zajímala technologie stavby, stavební fyzika, design nebo kvalita provedení. Opravdový rozvoj dřevostaveb lze datovat od roku 2000. Dřevěné stavby se prosazují nejen při montáži rodinných domů, ale i u výstavby ubytoven, mateřských školek, užitných a průmyslových objektů. Kvalita stavebních konstrukcí, systém, vstupní materiály a design začíná být srovnatelný se zahraničím.

I přes současný rozvoj dřevostaveb u nás lze konstatovat, že ve srovnáním se zahraničím jsme v otázkách „dřevěného“ bydlení značně pozadu. Zaostáváme nejen ve výstavbě, ale i v kvalitní osvětě. Nesmyslné stále se tradující mýty o nevýhodách dřevostaveb v naší společnosti stále přetrvávají. Pokud se tyto skutečnosti nezmění a pokud i stát nebude ve větší míře podporovat zdravé ekologické bydlení, tak hned nevymizí stále dost časté negativní povědomí o dřevostavbách.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.